Příběh dlouhý pět desítek let

První řádky příběhu whisky GOLDCOCK byly napsány v 70. letech minulého století v Těšeticích nedaleko Olomouce. Její novodobá renesance je ale spjata s vizovickou palírnou RUDOLF JELÍNEK, kde se na podzim roku 2013 začala psát úplně nová kapitola historie této ryze české whisky.

1.

Velmi ambiciózní začátky

Na svou dobu nevídaný a velmi ambiciózní nápad, že by svou whisky měla mít i některá ze zemí socialistického bloku, se zrodil na počátku 70. let minulého století. Místem, kde mělo dojít na jeho realizaci, se stal závod Těšetice spadající pod Likérku Dolany a národní podnik Seliko Olomouc. Příprava výroby se naplno spustila už v roce 1972, první destilace proběhla v prosinci následujícího roku. Výsledkem byla whisky se 43% obsahem alkoholu, jež dostala jméno King Barley. Soudruzi se s ní chtěli pochlubit na olympiádě v Moskvě, do Sovětského svazu se však mohly vyvážet jen destiláty s obsahem alkoholu do 40 %, a tak se těšetický tým v roce 1978 pustil do vývoje nové whisky. Její receptura byla odvozena od té původní, měla však požadovanou „voltáž“. Do vínku dostala název Gold Cock a na etiketu kohouta složeného ze zlatých obilných klasů, jenž měl symbolizovat úrodnost Hané, odkud pocházela základní surovina – sladovaný ječmen. Sladinku už tehdy palírně dodávala bruntálská sladovna. Byl-li slad nakuřovaný, pak rašelinou z Hory Svatého Šebestiána. Voda pocházela z hlubokých podzemních studní v podhůří Jeseníků.

2.

Vzestup a pozvolný pád

V prvních dvou desetiletích se Gold Cock lahvoval jako tříletá blended whisky se 40 % alkoholu. Objem jeho výroby utěšeně rostl a s ním i věhlas těšetického závodu, do nějž pravidelně mířily nejrůznější delegace. Pak ale přišel rok 1989 a spolu s ním politické i ekonomické změny a následná stagnace výroby. Pokles zájmu o hanáckou whisky byl do značné míry způsoben tím, že se její největší odběratel Sovětský svaz rozpadl a přestal za ni platit. Závod Těšetice se stal filiálkou Selika Dolany, které bylo zprivatizováno. Těšetický tým pod novým vedením učinil několik pokusů výrobu whisky opět pozvednout. Investovalo se například do redesignu láhví a etiket i do reklamní kampaně. V té době se vyráběly hned tři whisky: tříletá blended s červenou etiketou nesla označení Gold Cock Red Feathers, jednosladová šestiletá Black Feathers měla etiketu černou a dvanáctiletá single malt Green Feathers zelenou. Navzdory veškerým snahám se však majetková situace Likérky Dolany nevyvíjela dobře, což pochopitelně dopadalo i na těšetickou palírnu. Poslední whisky zde byla vypálena v roce 2002. Likérka, vybavení palírny i letité zásoby destilátu se následně ocitly v dražbě.

3.

Pod křídly vizovické palírny

Novými majiteli ochranné známky Gold Cock se stala společnost Rudolf Jelínek, jež v dražbě získala také část technologie a zásoby whisky, které byly postupně převezeny do Vizovic. Zde se pokračovalo v lahvování tříleté blended a dvanáctileté single malt whisky Gold Cock z dolanských zásob a současně se začalo připravovat vše potřebné pro vlastní produkci, která sezonně vhodně doplňuje výrobu ovocných pálenek. K první destilaci whisky ve vizovické palírně na speciálně upravených kolonách došlo už v roce 2008. Na podzim roku 2013 přišla poprvé na přetřes otázka, zda by nebylo možné whisky staré několik desítek let milovníkům sladového destilátu nabídnout také v podobě single malt odrážející tak trochu divoká 90. léta. Zástupci společnosti Rudolf Jelínek se rozhodli revidovat archiv a k degustaci šesti vybraných vzorků, jež ve Vizovicích proběhla 20. června 2014, přizvali pořadatele whisky festivalu v Malé Morávce Petra Křenka a další dvě desítky milovníků whisky. Vzešli z ní dva favorité: ročníky 1992 a 1995. Slibně vypadaly už v sudové síle, nakonec ale padlo rozhodnutí je lahvovat při 49,2 % alkoholu – Vizovice totiž leží na 49,2º severní šířky.

4.

Whisky z archivu i vlastní výroby

Gold Cock Single Malt Whisky 1992 byla uvedena na trh na jaře 2015 v počtu 1948 láhví a na podzim téhož roku následovala Gold Cock Single Malt Whisky 1995, jíž bylo 2004 láhví. Ještě úspornější – v řádu desítek láhví – byla v případě obou ročníků speciální edice o sudové síle, tedy 61,6 %, resp. 61,5 % alkoholu. Zájem o všechna čtyři plnění byl tak velký, že se zásoby velmi rychle tenčily a dnes je lze jen obtížně sehnat. Vyvolaly také pozornost podniků z různých koutů republiky, které projevily zájem o vlastní whisky Gold Cock. Průkopníkem byl v tomto ohledu olomoucký bar Black Stuff, jenž od té doby na whisky lahvované s jeho logem pravidelně spolupracuje. Mezitím uběhl dostatek času, aby mohla být nalahvována whisky destilovaná v roce 2008 ve Vizovicích. Do láhví putovala v roce 2016, tedy jako osmiletá. Od roku 2018 je k mání i její desetiletá varianta. Právě single malt Gold Cock 10 Years Old by se měla stát vlajkovou lodí nového whisky portfolia společnosti Rudolf Jelínek. Na další si ale bude potřeba počkat – podruhé se u Jelínků whisky destilovala až v roce 2014. Od roku 2016 se tak děje pravidelně, vždy v květnu a červnu, a výroba se postupně navyšuje.